Životospráva v těhotenství 2 (co rozhodně nejíst)

08.05.2022 08:35
V minulé kapitole jsme probírali, co těhotná nesmí dělat, teď si řekneme co nesmí jíst. Na internetu se totiž najde taková hromada potravních zákazů a příkazů, až z toho jde (těhotné ženě) hlava kolem. Výčet zakázaných potravin je někdy až neuvěřitelný. U některých vím, jak vznikly, ale jindy mi zůstává rozum stát. 
U nás se často uvádí zákaz jíst plísňové sýry; s tím se setkala snad každá těhotná. Neuvádím ho proto, že by měl nějaké opodstatnění, ale náhodou asi vím, jak vznikl, neboť již hodně pamatuji. Příběh počíná se někdy v roce 2006 nebo 2007: stalo se, že  v jednom zrajícím plísňovém sýru (jmenoval se Baladur) se našla bakterie Listeria monocytogenes. To je mikrob, který infikuje hlavně hovězí dobytek, ale může se přenést i na člověka (takovým nemocem se říká antropozoonózy). Není to příliš jednoduché, těm bacilům se přece jen líbí mnohem víc u kraviček, vyžaduje to poměrně intenzivní a dlouhý kontakt, takže nákaza hrozí spíš jen u pracovníků v živočišné výrobě, mlékárenství. Ale když už se na člověka přenese, může hlavně u oslabených jedinců vyvolat onemocnění a u těhotných žen infikovat plod a zapříčinit jeho vrozené vady i úmrtí. Hodně se o tom hovoří, ale opakuji, že tak časté to není; já viděl prokázanou nitroděložní infekci plodu listeriemi jenom jednou v životě ještě jako student (bylo to v roce 1977). Ale zpět k našemu příběhu: tenhle bacil se tedy našel ve zrajícím plísňovém sýru. Vyráběla jej tehdy nějaká mlékárna tuším v Klatovech a došlo k tomu tak, že sýr vyrobili z nepasterizovaného mléka. Byla z toho veliká mediální kauza, kdejaký „odborník“ strašil nebezpečím pro těhotné ženy. (Dnes již víme, že oblíbenou činností odborníků je strašit v médiích). Nevím, jestli skutečně k nějaké infekci těhotné ženy došlo, spíš bych řekl, že ne, v našich odborných kruzích se o tom žádná zmínka neobjevila, ale mezi prostým lidem zůstal dojem, že těhotná žena a plísňové sýry, to že nějak nejde dohromady, neboť lid nepochopil, že to nemá co dělat s tou plísní, ale s těmi listeriemi, co se do toho sýru omylem dostaly. (Dnes se to prý stát nemůže, protože sýry se dělají z mléka, které prošlo pasterizací a ta listerie spolehlivě zničí; aspoň to tvrdí moje dcera, která dělá do zemědělství a produkce mléka). 
Kauza „Baladur“ mezinárodní věhlas nezískala, proto je Hermelín zakázaný, myslím, výhradně ženám českým. Jinak je to ovšem se suši (takové ty japonské syrové rybičky dokulata, co některým prý děsně chutnají, nebo si to aspoň tak namlouvají), to je celosvětové těhotenské tabu. I toto je ovšem pitomost a já na vznik této legendy mám následující teorii:
Ze syrového masa se může přenést na člověka toxoplasmóza, onemocnění způsobené tentokrát nikoliv bakterií, ale parazitem, prvokem Toxoplasma gondii, který může napadnout i plod v děloze a způsobit u něho dost těžké vady. Zdrojem nákazy může být (krom jiného) syrové maso, obvykle zvěřina, maso králičí, skopové a vepřové. (Hovězí, tj. tatarák, je z tohoto hlediska vcelku bezpečné.) Uvedená zvířata se sice syrová obvykle sice nekonzumují (a tepelnou úpravou se toxoplasmy bezpečně zničí), takže člověk se nakazí spíš při manipulaci. (Teď poznámka pro úzkostlivé ženy: stačí si po porcování zajíce, kterého váš manžel včera přejel, normálně umýt ruce, než si budete sahat do úst, a je to v pohodě. Desinfikovat se není třeba.) Ale v každém případě prostý lid opět vnímá jen jednoduchý fakt, že syrové maso a těhotenství se nějak nerýmuje, a protože suši je syrové maso, v těhotenství se nesmí ! Jenže málokdo ví, že Toxoplasma gondii potřebuje k svému vývoji teplotu minimálně 37°C, a to ta ryba má ztuha... 
 
Takže rybičky jsou ze hry. Přesto na rozdíl od listerie je infekce prvokem Toxoplasma gondii snadná, a proto se také toxoplasmózou nakazí během svého života asi třetina lidí (a má pak protilátky a nemůže se nakazit znova).  Toxoplasmóza je vůbec velmi zajímavá nemoc, ale to je na dlouhé povídání a proto to nechám na jindy. Jen uklidňující poznámka pro úzkostlivé těhotné: aby tahle nemoc ohrozila plod, musela by se těhotná nově, tj. poprvé, nakazit právě při probíhajícím těhotenství. Takový případ jsem viděl za svůj život také jen jednou. (A že jsem těch těhotných viděl!)
Takže závěr kapitoly o tom, co může jíst těhotná žena, zní, že může jíst všechno.

 

A jestliže jsme v této kapitole probírali, co všechno těhotná jíst nesmí, v příští se budeme zabývat tím, co všechno jíst musí.

 

V minulé kapitole jsme probírali, co těhotná nesmí dělat, teď si řekneme co nesmí jíst. Na internetu se totiž najde taková hromada potravních zákazů a příkazů, až z toho jde (těhotné ženě) hlava kolem. Výčet zakázaných potravin je někdy až neuvěřitelný. U některých vím, jak vznikly, ale jindy mi zůstává rozum stát. 

 

U nás se často uvádí zákaz jíst plísňové sýry; s tím se setkala snad každá těhotná. Neuvádím ho proto, že by měl nějaké opodstatnění, ale náhodou asi vím, jak vznikl, neboť již hodně pamatuji. Příběh počíná se někdy v roce 2006 nebo 2007: stalo se, že  v jednom zrajícím plísňovém sýru (jmenoval se Baladur) se našla bakterie Listeria monocytogenes. To je mikrob, který infikuje hlavně hovězí dobytek, ale může se přenést i na člověka (takovým nemocem se říká antropozoonózy). Není to příliš jednoduché, těm bacilům se přece jen líbí mnohem víc u kraviček, vyžaduje to poměrně intenzivní a dlouhý kontakt, takže nákaza hrozí spíš jen u pracovníků v živočišné výrobě, mlékárenství. Ale když už se na člověka přenese, může hlavně u oslabených jedinců vyvolat onemocnění a u těhotných žen infikovat plod a zapříčinit jeho vrozené vady i úmrtí. Hodně se o tom hovoří, ale opakuji, že tak časté to není; já viděl prokázanou nitroděložní infekci plodu listeriemi jenom jednou v životě ještě jako student (bylo to v roce 1977). Ale zpět k našemu příběhu: tenhle bacil se tedy našel ve zrajícím plísňovém sýru. Vyráběla jej tehdy nějaká mlékárna tuším v Klatovech a došlo k tomu tak, že sýr vyrobili z nepasterizovaného mléka. Byla z toho veliká mediální kauza, kdejaký „odborník“ strašil nebezpečím pro těhotné ženy. (Dnes již víme, že oblíbenou činností odborníků je strašit v médiích). Nevím, jestli skutečně k nějaké infekci těhotné ženy došlo, spíš bych řekl, že ne, v našich odborných kruzích se o tom žádná zmínka neobjevila, ale mezi prostým lidem zůstal dojem, že těhotná žena a plísňové sýry, to že nějak nejde dohromady, neboť lid nepochopil, že to nemá co dělat s tou plísní, ale s těmi listeriemi, co se do toho sýru omylem dostaly. (Dnes se to prý stát nemůže, protože sýry se dělají z mléka, které prošlo pasterizací a ta listerie spolehlivě zničí; aspoň to tvrdí moje dcera, která dělá do zemědělství a produkce mléka). 

 

Kauza „Baladur“ mezinárodní věhlas nezískala, proto je Hermelín zakázaný, myslím, výhradně ženám českým. Jinak je to ovšem se suši (takové ty japonské syrové rybičky dokulata, co některým prý děsně chutnají, nebo si to aspoň tak namlouvají), to je celosvětové těhotenské tabu. I toto je ovšem pitomost a já na vznik této legendy mám následující teorii:

Ze syrového masa se může přenést na člověka toxoplasmóza, onemocnění způsobené tentokrát nikoliv bakterií, ale parazitem, prvokem Toxoplasma gondii, který může napadnout i plod v děloze a způsobit u něho dost těžké vady. Zdrojem nákazy může být (krom jiného) syrové maso, obvykle zvěřina, maso králičí, skopové a vepřové. (Hovězí, tj. tatarák, je z tohoto hlediska vcelku bezpečné.) Uvedená zvířata se sice syrová obvykle sice nekonzumují (a tepelnou úpravou se toxoplasmy bezpečně zničí), takže člověk se nakazí spíš při manipulaci. (Teď poznámka pro úzkostlivé ženy: stačí si po porcování zajíce, kterého váš manžel včera přejel, normálně umýt ruce, než si budete sahat do úst, a je to v pohodě. Desinfikovat se není třeba.) Ale v každém případě prostý lid opět vnímá jen jednoduchý fakt, že syrové maso a těhotenství se nějak nerýmuje, a protože suši je syrové maso, v těhotenství se nesmí ! Jenže málokdo ví, že Toxoplasma gondii potřebuje k svému vývoji teplotu minimálně 37°C, a to ta ryba má ztuha... Takže rybičky jsou ze hry. 

 

Přesto na rozdíl od listerie je infekce prvokem Toxoplasma gondii snadná, a proto se také toxoplasmózou nakazí během svého života asi třetina lidí (a má pak protilátky a nemůže se nakazit znova).  Toxoplasmóza je vůbec velmi zajímavá nemoc, ale to je na dlouhé povídání a proto to nechám na jindy. Jen uklidňující poznámka pro úzkostlivé těhotné: aby tahle nemoc ohrozila plod, musela by se těhotná nově, tj. poprvé, nakazit právě při probíhajícím těhotenství. Takový případ jsem viděl za svůj život také jen jednou. (A že jsem těch těhotných viděl!)

 

Takže závěr kapitoly o tom, co může jíst těhotná žena, zní, že může jíst všechno. A jestliže jsme v této kapitole probírali, co všechno těhotná jíst nesmí, v příští se budeme zabývat tím, co všechno jíst musí.

.

 

 

Zpět